Osobní rozvoj na mateřské dovolené

Již většina rozumných lidí asi dnes chápe, že mateřská dovolená by se asi nejspíš neměla jmenovat dovolená, ale spíš třeba mateřský úvazek, rodičovská péče nebo tak nějak. Společnost není zatím tolik feminizovaná a mužů na mateřské můžeme vidět jen pomálu, s převahou tak stále platí model, kdy muž vydělává a živí rodinu, zatímco manželka pečuje o chod domácnosti a stará se o malé potomky. Sama za sebe si myslím, že je to tak správně a ostatně i typická scéna z rodinného filmu, kdy on se vrací unavený a špinavý z práce a ona ho vítá s veselým dítětem v náručí, čistě naklizeným domovem a voňavou večeří, se mi celkem zamlouvá. A přála bych všem ženám to štěstí, aby se jim manželé vraceli z práce domů a ženy mohly radostně svého muže vyhlížet s dítětem v náručí. Někdy však muži znaveni svým zaměstnáním a plni zážitků ze dne stráveného mezi lidmi ani netuší, že žena má za sebou také celodenní „směnu“, navíc skrze dítě hodně vázanou na domov, kde pak tráví téměř celý den.

Osobní rozvoj na mateřské

Jak v tom nezůstat sama a nezbláznit se z toho? Jak zůstat dobrou matkou a ženou a zároveň na sobě pracovat a cítit se spokojená z života na mateřské? Zeptala jsem se se kamarádky Evy (40), dnes už trojnásobné matky, jak tohle období zvládala.

U prvního syna jsem hodně podléhala všemu tomu mateřskému, zajímala jsem se převážně jen o péči o miminko, jeho zdravou výživu, o každý jeho pohyb. Bavilo mě zdobit mu pokojíček, scházet se s kamarádkami a povídat si o dětech a rodinách. Když se mi po dvou letech narodil druhý syn, plynule jsem přešla v další mateřskou, ale jakoby se něco změnilo. Možná protože jsem se i nadále musela věnovat tomu staršímu, už jsem znovu pokojík nezdobila, hadříky měl po bráškovi, přibylo starostí, ale zároveň jsem začala přemýšlet jak zapracovat na svém duševnu abych tomu úplně nepodlehla, případně se z toho nezbláznila a zůstala i nadále dobrou oporou svým synům, dobrou manželkou svému muži. Ten se mimochodem vracel čím dál později a čím dál špinavější. Nevím, jestli za to nemohla nějaká laktační psychóza, ale úplně živě mě po porodu druhého syna děsila představa, že se z toho všeho zblázním a skončím na oddělení psychiatrie. Tehdy jsem začala aktivně uvažovat nad způsoby jak zůstat v duševní kondici, i když starostí je nad hlavu a již několik let musím fungovat jako hodinky přesto, že málo spím, prostě jsem se zamyslela, jak se i nadále osobně rozvíjet.

Začala jsem víc chodit ven. Ne že bych se synky nestrávila venku dost času, ale začala jsem chodit na procházky i bez nich. Občas jsem je nechala jen tak mamce a šla jsem se projít do parku. Možná se to nezdá, ale udělalo mi to moc dobře. Znovu jsem také začala navštěvovat saunu, kam jsem přestala chodit při prvním těhotenství, zašla jsem s kámoškou do kina, prostě začala jsem naschvál vyhledávat společnost bez maminek, tatínku a dětí. No a když jsem si udělala čas pro sebe, zajímala jsem se zase o módu, kulturu, o život kolem, mám pocit, že i doma jsem byla lepší matkou. Zkrátka potřebovala jsem jen občas ‚vypnout‘ od rodiny. Když kluci odrostli, pořídili jsme si s manželem ještě třetí dítě. Měli jsme štěstí, že tentokrát se nám narodila tolik očekávaná holčička. Byla krásná a rozkošná jako malý andílek, ale ani teď jsem znovu nepocítila potřebu sdružovat se v komunitě maminek, rozplývat se nad každým ‚prdíkem‘ a žít jen dítětem. Asi to má každý jinak, ale postupně jsem dozrála k tomu, že abych si mateřskou užila, aby děti i manžel byli v pohodě, musím se v duševní pohodě udržovat i já.

Na příběhu Evy můžeme vidět, že každou mateřskou lze prožívat odlišně a vůbec se nedivím maminkám, které jsou na mateřské poprvé, že se do toho ponoří zcela, obzvlášť mají-li první dítě v pozdnějším věku. Pokud vám ale přijde, že péče o malého potomka by neměla být jedinou celodenní náplní mateřské dovolené a chtěla byste se i nadále věnovat svému duchovnu a osobnímu rozvoji, doporučujeme dodržovat následující:

  • Udělejte si termíny, kdy budete mít čas jen sama pro sebe. Věnujte se koníčkům a relaxujte.
  • Mluvte se svým partnerem o všech vašich zážitcích, touhách a potřebách.
  • Cvičte, čtěte, bavte se, sportujte, udržujte kontakt se starými známými a neřešte jen rodinu.
  • Pracujte na sobě, vzdělávejte se, najděte si třeba práci na doma nebo se věnujte kultuře.
  • Někdy pomůže přivýdělek. Nechte pohlídat potomka třeba babičce a odskočte si na brigádu.
  • Nebojte se pustit do studia. Pokud si nezvolíte zrovna tu nejtěžší Vysokou školu, dá se to zvládnout.
  • Dbejte o svůj zevnějšek, u kadeřníka přijdete na jiné myšlenky.
  • Zkrátka vezměte si občas dovolenou z vaší mateřské dovolené!

Líbí se vám článek? Doporučte jej ostatním:

Přidejte komentář

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookie. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít