Umělému oplodnění se v ČR nebývale daří. Jezdí sem za ním i cizinky

Porodit dítě, které bylo počato v laboratorních podmínkách, již není nic zvláštního. Ba naopak, zájem o umělé oplodnění průběžně stoupá a problémy s otěhotněním řeší více páru než v minulosti. A kde je poptávka, musí se zákonitě objevit i nabídka. V České republice tak postupně vzniklo více jak čtyři desítky center asistované reprodukce. Nejvíce center pro IVF je v Praze, následuje Brno a ostatní oblasti.

Odborníci v centrech pro umělé oplodnění pomáhají méně šťastným párům k vytouženému miminku. Zároveň jde o lukrativní byznys, a to i navzdory tomu, že je procedura částečně hrazena ze zdravotního pojištění. Česká republika se dokonce řadí k nejvyhledávanějším destinacím tzv. medicínských turistů. Důvodem je takřka bezkonkurenční nabídka – v podstatě jde o „západní standard“ za „východní ceny“. Trend podporuje i příznivá liberální legislativa. O darování oocytů a spermií je logicky zvýšený zájem.

Pojišťovny hradí základní úkony v rámci prvních třech cyklů IVF. Přesto si klientky musí připlatit. Konkrétně za hormonální stimulaci, laboratorní vyšetření, nadstandardně zařízený pokoj a případně za jiné metody umělého oplodnění.

Páry jevící zájem o umělé oplodnění musí počítat s omezením na tři až čtyři cykly. Pojišťovny hradí pouze tři cykly, případně čtyři, došlo-li u prvních dvou k přenosu pouze jednoho lidského embrya, které vzniklo oplodněním oocytu mimo tělo ženy. Limit nezahrnuje pouhé zavedení mužských pohlavních buněk do pohlavního ústrojí ženy – jedná se o jinou metodu umělého oplodnění.

Zdravotní pojištění pokrývá služby ženám ve věku od 18 do dne dosažení 39. roku, a to v případě oboustranné neprůchodnosti vejcovodů. Ostatní ženy mají na úhradu zákroku nárok ve věku od 22 let do dne dosažení 39. roku věku.

Líbí se vám článek? Doporučte jej ostatním:

Přidejte komentář